Předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch

se setkal s předsedou Unie otců - reportáž ČT 24

Demonstrace na podporu rodiny ve Francii

Ve většině případů mají děti oba svoje rodiče stejně rády a chtějí je mít nablízku!

„Dítě by mělo mít možnost se vyjádřit s kým by rádo bydlelo a mělo by vědět, kde žije druhý rodič a pravidelně se s ním stýkat, je to koneckonců jeho právo. Nemělo by být vystaveno situaci, kdy si musí vybrat, se kterým rodičem bude raději, ve většině případů mají děti oba svoje rodiče stejně rády a chtějí je mít nablízku.“

Bc Markéta Vymazalová, bakalářská diplomová práce, 2013:

Postup pracovníků pomáhajících profesí v případech syndromu zavrženého rodiče

Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta
Ústav pedagogických věd, Sociální pedagogika a poradenství
http://is.muni.cz/th/382712/ff_b/Bakalarska_diplomova_prace_Marketa_Vymazalova.pdf

Dokumentární film na ČT: DIAGNOZA X

o domácím násilí, tentokrát očima mužů. Režisér Ján Mančuška vychází z vlastních zážitků s ženou tyrankou a představuje i další muže s podobnou zkušeností. Nejde jenom o manželky, nebo partnerky mužů, i když ty jsou zde na prvním místě, ale i o tchyně, matky, soudkyně, sociální pracovnice a všechny ty Xantipy, co mužům ztrpčují a ničí život. V pohledu na domácí násilí často převažují stereotypy v uvažování, mýty, často nesmysly. Stejně tak jako muž, i žena může nebo dokáže, být násilníkem nejhrubšího zrna, i když forma je jiná. Zatímco u mužů se jedná nejčastěji o fyzické násilí, ženy praktikují především násilí psychické, ačkoliv rády sáhnou také po tom fyzickém. Avšak čelit fyzickému násilí je o mnoho snadnější, než tomu psychickému. To se také podstatně hůř dokazuje. Nemá pevné obrysy, je těžko uchopitelné, je zákeřné. Takové jsou i jeho důsledky – deformují zásadním způsobem celou společnost:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10370465544-diagnoza-x/21256226132/

Hovory s Václavem Klausem o Unii otců, feminismu a Cyrilovi a Metodějovi:

originál zde:http://youtu.be/4gMCoy7TvE8?t=36m13s

setkání s bývalým prezidentem České republiky prof. Ing. Václavem Klausem, CSc.: Co učinit s českou politikou a ekonomikou? 17.června 2013, Akce D.O.S.T.,

Odhalila obchod s novorozeňaty

Alena Maršálková, moderátorka TV ZAK

Co je pro Tebe Tvůj největší životní úspěch?

Jako investigativní reportérka jsem natočila asi 500 reportáží a mým největším úspěchem bylo, když jsem v roce 2004 odhalila obchod s novorozeňaty. Za pomocí policie jsem si také jedno dítě koupila a pomohla tak k dopadení skupiny lidí, která nabízela na internetu ještě nenarozené děti do přímé adopce za peníze .

Máš nějaký životní sen?

Mám dva sny. Když navážu na svou předchozí odpověď, chci se jednou setkat se svým „koupeným“ synem Honzíkem. Narodil se 28. 10. 2004 a o rok později 13. 5. byl dán do řádné adopce. Viděla jsem ho jednou v kojeneckém ústavu a mým přáním je, třeba tajně, vidět, jak se dnes má, jak vypadá. A ten profesní sen je jasný, chtěla bych provozovat vlastní televizi.

Co Tě baví na Tvé práci?

Mě obecně baví politika. Jsem vystudovaná krizová manažerka a krizové situace jsem především na současné politické scéně na denním pořádku, takže se nenudím. Nikdy se nedostanu do stereotypu, musím se pořád učit. Baví mě, když mluvím s ostatními lidmi, že mám oproti nim mnohem větší přehled a znalosti. Mám ráda své hosty, především starosty a často přemýšlím, jak se z některých těchto hodných, skromných a nezákeřných politiků stanou ve vysoké politice takoví lumpové, kteří se teď prezentují v Poslanecké sněmovně.

Co děláš, když nemoderuješ Studio Z?

Se mnou to je trochu složitější. Jsem totiž z Moravy a do Plzně jezdím denně z Prahy. Jsem tak trochu jako cestovatel Holub. Takže když necestuji, tak se učím, přednáším, píši, radím v PR, protože tato problematika je součástí mého studia. Dokončuji doktorské studium na Policejní akademii ČR v Praze. Jsem bývalá fotbalistka, ráda si ještě kopnu do toho kulatého nesmyslu, fandím, samozřejmě že Viktorce Plzeň, a mám také ráda kytky a práci na zahradě.

Éra strachu - Hrůzovláda psychiatrie i justiční mafie - fakta a souvislosti

Krutost, pohrdání občany, ponižování lidské důstojnosti, arogance i zastrašování a psychické týrání slabých - jevy tak časté v současné justici, opatrovnictví i u tzv. soudních znalců.

Porovnejme s podobnou hrůzovládou v dokumentu:

http://www.youtube.com/watch?v=q2qA6k6Rtjk&feature=player_embedded#!

Historii psychiatrických zvěrstev můžete najít všude, ale nikde ji neuvidíte tak jasně a zřetelně jako v samotném rodišti psychiatrie -v Německu.
Tento šokující dokumentární film vychází z rozsáhlého pátrání a rozhovorů s psychiatrickými odborníky a oběťmi a odhaluje trpkou historii psychiatrie od jejich prvopočátků až do současnosti.
Je to zřídkakdy vyslovený příběh o falešných tvrzeních, škodlivých léčbách a té nejvyšší míře lidské krutosti.

Seminář o plnění Úmluvy OSN o právech dítěte v ČR

http://www.unie-otcu.cz/umluvy.pdf

Práva dětí postižených, znevýhodněných a jiných. Mluvili jsme o vážném postižení dítěte, o syndromu zavržení (odcizení) rodiče (SZR).

RODINNÉ PRÁVO a Nový občanský zákoník (NOZ)

Minulá vládní garnitura prosadila hlasy údajně pravicových stran (ODS, TOP 09) značně kontroverzní a nejasný NOZ, který v konečném důsledku povede ke zvýšení počtu sporů mezi občany zřejmě proto, aby neměli čas „obtěžovat“ politiky při jejich vládnutí. Vůbec nebylo přihlédnuto k četným zásadním kritickým připomínkám veřejnosti. NOZ byl připraven uzavřeným okruhem „odborníků“ převážně napojených na nechvalně známou plzeňskou právnickou fakultou. Ani „opoziční“ ČSSD není bez viny, neboť umožnila svou pasivitou NOZ schválit. Většina jejich poslanců se totiž alibisticky nezúčastnila hlasování (popř.se zdržela) a ČSSD ovládaný senát nechal projít NOZ bez vyjádření! Zdánliví političtí rivalové fakticky jednají v pozoruhodné shodě proti zájmům občanů.

Ani oddíl NOZ nazvaný „Rodinné právo“ nahrazující dosud platný Zákon o rodině (ZR) neznamená žádné zlepšení v oblasti rodinného práva. Mezi hlavní výhrady zejména patří:

• absence definice rodiny, což není náhoda, neboť stát masívně a dlouhodobě podporuje (a to i finančně) aktivity směřující k jejímu rozkladu

• absence definice pojmu „zájem dítěte“ v souladu s Mezinárodní úmluvou o právech dítěte, která je velmi potřebná, neboť zájem dítěte je soudy a sociálními orgány vykládán různě až protichůdně (často fakticky proti zájmům dítěte)

• chybí ustanovení „střídavé péče“ jako výchozí formy péče o dítě po rozvodu (samozřejmě pokud se rodiče nedohodnou jinak), neboť základním zájmem dítěte je jeho právo na oba rodiče (biologické pokud žijí a mají o dítě zájem). V této souvislosti je třeba zmínit, že ČSSD (stejně jako KSČM) se ještě před přijetím NOZ drtivou většinou hlasů svých poslanců postavila proti nepatrné změně ZR ve prospěch střídavé péče a tedy proti právu dítěte na oba rodiče i rodičů na výchovu svých dětí.

• absence pravidel pro výpočet výživného, která by omezila libovůli až zlovůli soudů

• neudržitelnost archaických způsobů určování otcovství resp. rodičovství na základě tzv. právních domněnek a zachování lhůt pro popření otcovství.

• nesmyslné podmiňování rozvodu manželství rozhodnutím soudu ve věci péče o děti, které má za následek fatální právní nejistotu rozvádějících se rodičů (otázka otcovství, bydlení, nabývání majetku,....) trvající nezřídka dlouhé roky. Na druhé straně dle ZR i NOZ se již nezjišťují příčiny rozvratu manželství, čímž je zvýhodněn lehkovážnější partner a usnadněno rozbití rodiny bez zohlednění jeho viny.

• nadbytečné ustanovení o rodinném závodě, které rozmělňuje právní jistoty dané ústavou ohledně ochrany soukromého vlastnictví a znejisťuje i postavení třetích osob. Rovněž je velmi zvláštní, že místo definice rodiny byla do zákona zahrnuta více méně nepotřebná definice švagrovství, která opět oslabuje pojetí tradiční rodiny.

• kriminalizující ustanovení o domácím násilí vyhrocující již tak napjaté vztahy mezi rodiči během rozvodu. Drtivá většina udání tohoto typu je navíc zcela smyšlená a účelově slouží pouze k boji rodičů o svěření dětí do své péče. Problematika násilí přece patří do oblasti trestního práva, které je úmyslně obcházeno. Nejsou tak respektována ústavou zaručená základní lidská práva (např. právo na spravedlivý a veřejný proces, právo na obhajobu, princip presumpce neviny,...).

Vzhledem k  rozsáhlým nedostatkům je nezbytné odložení účinnosti NOZ a jeho zásadní přepracování, aby se zabránilo dalšímu právnímu chaosu. Argumentace, že jeho zavádění se vyžádalo značné náklady působí úsměvně s ohledem na gigantické škody způsobené parlamentními stranami po r. 1989. Kromě prosazení principů přímé demokracie (referendum, odvolatelnost politiků,..) a zásadní reformy justice považuji za naléhavý úkol právě výše uvedené změny rodinného práva, kterým se dlouhodobě zabývám (viz několikrát aktualizovaný paragrafovaný protinávrh části „Rodinné právo“ NOZ v rámci Moderní koncepce rodinného práva http://www.iustin.cz/files/koncept8.pdf ). Vaše postřehy a připomínky můžete zasílat na ruzek.jaroslav@atlas.cz

Ing. Jaroslav Růžek, CSc. - kandidát Hnutí Úsvit Přímé Demokracie za volební kraj Praha

Praha, dne 22. 10. 2013.

JUSTICE a PRÁVO (i rodinné)

Česká justice se nachází v katastrofálním stavu v důsledku neexistence jakékoli odpovědnosti soudců za svá rozhodnutí (nulová zpětná vazba). Její zásadní reforma je naprosto nezbytná a měla by začít realizací níže uvedených základních požadavků:

• zrušit praxi doživotního jmenování soudců a naopak umožnit jejich odvolatelnost

• stanovit minimální věk pro výkon funkce soudce (např. 40 let jako u senátora), neboť téměř čerstvý absolvent právnické fakulty, bez jakýchkoli životních a profesních zkušenosti přece nemůže rozhodovat, často fatálně, o dalším osudu občanů, oprávněnost výkonu funkce soudce musí nejdříve prokázat svou předchotí činností i bezúhonným životem

• zavést přísnou hierarchii (vč. nadřízenosti a podřízenosti) soud(c)ů - vyšší soud musí odpovídat za činnosti podřízených soudů, a to nejen za jejich rozhodnutí, ale i za jejich personální obsazení, tak jako v každé jiné instituci, kde vedoucí pracovník má rozhodovací pravomoc ale i odpovědnost (vč.trestní), tj. zavést důslednou zpětnou vazbu /kontrolu/. Zdůvodňování často zásadně rozdílných rozsudků ve stejné věci rozdílným právním názorem (bez zmíněné odpovědnosti ze něj), jakož i opakované vracení soudních kauz nadřízenými soudy bez jejich rozhodnutí, je nadále neúnosné a pro právní vědomí společnosti zcela devastující.

• obnovit soudní poroty, které tady byly již za Rakousko-Uherska a není tedy pravda, že jde o prvek cizorodý, u nás neaplikovatelný, nemající tradici. O osudu občana nemůže rozhodovat tzv. samosoudce dle své libovůle.

• nejvyšší soudci (ÚS, NS, NSS) by měli být voleni a odvolatelní přímo občany, aby byla zaručena jejich nezávilost na moci výkonné i zákonodárné. Neřešení prohřešků podřízených soudů povede k jejich odvolání občany.

• zavést institut tzv. vyšetřujícího soudce, který by rozhodoval o zahájení či nezahájení trestního stíhání (místo st.zástupců)

• vymáhání práva nelze delegovat na soukromé subjekty (např. na soukromé exekutory,…), do práv občanů mohou zasahovat pouze státní orgány na základě platného zákona

• zjednodušení právního prostředí rušením chybných, nesrozumitelných či nadbytečných zákonů

• snížení soudních poplatků, aby právo bylo pro všechny občany reálně vymahatelné bez ohledu na jejich majetkové poměry

Je však zřejmé, že o tyto změny dosavadní vládnoucí garnitura nemá nejmenší zájem. Pro jejich prosazení jsou proto nutné zásadní politické reformy směrem k přímé demokracii, kde sami občané budou moci referendem (pokud se nenajde vůle mezi politiky) prosadit změny v justici a legislativě vč. rodinného práva, které stojí v centru mé pozornosti.

Ing. Jaroslav Růžek, CSc. – kandidát Hnutí Úsvit Přímé Demokracie za volební kraj Praha

Praha, dne 22/10/2013

Rada hlavního města Prahy projednala Zprávu o plnění Koncepce péče o ohrožené děti na území Prahy.

Koncepce péče o ohrožené děti ovšem neřeší ani nebezpečí ani prevenci ani masivní výskyt syndromu zavržení (odcizení) rodiče (SZR) v důsledku psychického týrání dětí - svěřené osoby - převážně matkami, za spolupachatelství úřednic SPOD, soudců, „znalců“, advokátů, za asistence policie.

Samotná koncepce byla schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy už v červnu roku 2009.

Hlavní město Praha zřizuje dva dětské domovy, a to v Praze 9 – Klánovicích a Praze 9 – Dolních Počernicích.

Hlavním záměrem koncepce byla jednak modernizace náhradní péče, která by korespondovala s běžným rodinným životem dětí(?), a jednak příprava podmínek zletilým klientům dětských domovů pro jejich hladší vstup do samostatného života.

Koncepce si kladla za cíl zajistit 11 velkých bytů v běžné občanské zástavbě pro rodinné skupiny, které by tvořily odloučená pracoviště dětských domovů (projekt „ Mít kde být“) a dále zajištění 10 startovacích malometrážních bytů pro dospělé klienty dětských domovů. Za dobu realizace Koncepce (tedy 2009 – 2012) došlo k předání 5 bytů pro rodinné skupiny a 8 malometrážních bytů pro zletilé klienty. Na jednorázové vybavení bytů bylo dětským domovům poskytnuto 2,7 miliónu korun. Podle Zprávy o plnění Koncepce jsou náklady na provoz 1 bytu pro rodinnou skupinu kolem 350 – 400 tisíc korun za rok.

http://www.cijedite.cz/?nav=aktuality/ostatni/316-koncepce-pece-o-ohrozene-.html

Diskriminace dětí, otců, prarodičů

Oddělení rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR

Dobrý den,

měli byste vědět, že desetitisíce mužů - otců v naší zemi nemají v praxi stejná práva jako ženy

- matky, nemají rovné příležitosti vychovávat vlastní děti po rozvodu, který často svévolně iniciují právě ženy – matky. Tím se ničí rodinné vztahy, vazby mezi dětmi a otci i jejich příbuznými (= diskriminace seniorů, prarodičů). Tím se rozvrací celá společnost.

Naše občanské sdružení na tuto diskriminaci poukazuje již několik desetiletí!

Žádáme vás o odstranění této diskriminace.

Všechno už bylo řečeno (viz. přílohy). Byly vytvořeny různé komise, výbory, podvýbory.

Ale žádná citelná změna nenastala. To se týká i přístupu soudů a SPOD.

Ze zákona má být ovšem rodina chráněna.

Právo vychovávat vlastní děti, právo dětí na oba rodiče, právo na rodinný život potvrzují kromě přirozeného rozumu a svědomí také Ústava, zákony, rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, nálezy Ústavního soudu, mezinárodní úmluvy OSN o právech dětí.

Proto vás žádáme o skutečné a jasné řešení, žádáme vás o aktivní pomoc a změnu současné praxe.

K tomu jsme připraveni s vámi spolupracovat.

S pozdravem Ing. Valentin Papazian

předseda a sociální pracovník Unie otců –otcové za práva dětí

Klub sympatizujících žen

3.11.2012

Státem vynucované adopce ve Velké Británi se netýkají pouze občanů Slovenska. Hovoří se také o rodinách, které pocházejí z Francie, Belgie, České republiky anebo Polska:

Dopis komisařovi Rady Evropy pro lidská práva Nilsovi Muižnieksovi

http://www.detivsieti.org/?page_id=413

Vraťte děti domů!

http://cs.gloria.tv/?media=346971

John Hemming, Monika Flašíková – Beňová, Radoslav Procházka, Marica Pirošíková a Lucia Nicholsonová sa spoločne podpísali pod list na pomoc slovenským deťom v Británii.

Vážený pán komisár,

dovoľujeme si obrátiť sa na Vás s problémom neodôvodnených adopcií detí žijúcich biologických rodičov vo Veľkej Británii. Na tento problém upozornili slovenské médiá na základe prípadu rodiny Boórových, ktorým boli pred dvoma rokmi po prehliadke u lekára odňaté deti vo veku jeden a pol a tri roky pre podozrenie z fyzického násilia. Hoci toto podozrenie sa nedokázalo, bolo nedávno rozhodnuté, že deti budú rodičom trvale odňaté. Hoci výchovu detí by rada prevzala ich biologická stará mama žijúca v Slovenskej republike, ktorá je podľa odborných posudkov vypracovaných v Slovenskej republike, na túto úlohu spôsobilá, britský súd uprednostnil náhradnú rodinu v Británii. Keď začali slovenské štátne úrady uvedený prípad prešetrovať, ukázalo sa, že podobných prípadov je viac. Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže, orgán štátnej správy s pôsobnosťou na území Slovenskej republiky zabezpečujúci priamy výkon relevantných medzinárodných dohovorov a právnych aktov Európskej únie, v súčasnosti eviduje už 25 otvorených prípadov adopcií detí so slovenským občianstvom vo Veľkej Británii. Na základe dostupných informácii sa javí, že sa jedná o systémový problém.

Rozdelenie rodiny predstavuje podľa judikatúry Európskeho súdu pre ľudské práva (ďalej len „Súd“) závažný zásah do rodinného života. Takéto opatrenie sa musí opierať o dostatočné závažné a pádne argumenty motivované záujmom dieťaťa[1]. Odobratie do náhradnej starostlivosti Súd považuje za úplne najkrajnejšie opatrenie a spravidla vyžaduje, aby vnútroštátne orgány prijali iné opatrenia, pokiaľ nimi možno dosiahnuť sledovaný cieľ[2]. Súd už v prípade Olsson proti Švédsku uviedol, že “odobratie dieťaťa do náhradnej starostlivosti by malo byť považované za dočasné opatrenie, ktoré bude ukončené hneď, ako to okolnosti dovolia a každé vykonané opatrenie musí byť v súlade s hlavným cieľom, ktorým je spojenie biologického rodiča s jeho dieťaťom”[3]

Vzájomné súžitie rodiča a dieťaťa, rovnako ako starého rodiča a dieťaťa, je základným prvkom rodinného života. Opatrenia, ktoré mu bránia, kolidujú s právom chráneným článkom 8 Dohovoru[4]. Vnútroštátne orgány musia starostlivo zvážiť na jednej strane dôležitosť ochrany dieťaťa a na druhej strane záujem, aby rodina bola spojená, prípadne jej zjednotenie, a to v čo najkratšom čase. Článok 8 navyše ukladá štátu pozitívne záväzky, ktoré sú úzko späté s účinným rešpektovaním rodinného života. Štát musí v zásade konať tak, aby sa rodinný vzťah mohol rozvíjať a prijať vhodné opatrenia za účelom zlúčenia rodiča s dieťaťom.[5]

Slovenské rodiny, ktoré v konaní pred britskými súdmi čelia riziku vydania rozhodnutia o adopcii, zvažujú podanie sťažnosti na Súd. Do úvahy prichádza aj možnosť, aby sa na Súd obrátili ešte pred vyhlásením rozhodnutia o adopcii so žiadosťou o vydanie predbežného opatrenia podľa pravidla 39 Rokovacieho poriadku Súdu nariaďujúceho britským orgánom nevykonať rozhodnutie o adopcii. Zástupkyňa SR pred Súdom je pripravená intervenovať v prípade takýchto sťažností v prospech našich občanov v zmysle článku 36 ods. 1 Dohovoru ako tretia strana.

V súvislosti s uvedenou sťažnosťou vzniká však obava, že pre postihnutých by nepredstavovala účinnú pomoc. Podľa dostupných informácií nie je v britskom právnom systéme v danej otázke prípustná obnova konania. Ak by teda i Súd rozhodol o porušení práv zaručených Dohovorom v konaní o adopcii, nebude prípadne priznané finančné odškodnenie predstavovať pre dotknuté rodiny žiadnu satisfakciu, keďže ich cieľom je opätovné spojenie rodičov s deťmi.

Popisovaná situácia je kritizovaná aj zo strany britských médií, ktoré v tomto ohľade upozorňujú na systémové nedostatky. O reformu sa snaží britský politik a poslanec John Hemming, ktorý je zároveň predsedom skupiny Spravodlivosť pre rodiny („Justice For Families Campaign Group“) a pomáha osobám, ktoré čelia neodôvodnenej adopcii. Odhaduje, že každý rok je neodôvodnene adoptovaných okolo 1000 detí. Tento údaj zahŕňa samozrejme deti rôznych národností. John Hemming dokonca tvrdí, že niektorí obyvatelia opúšťajú Britániu, pretože sa obávajú, že konanie pred rodinnými súdmi nebude mať náležitosti spravodlivého procesu. Poukazuje na extrémne prípady žien, o ktorých bolo ešte počas tehotenstva rozhodnuté, že ich deti budú po pôrode dané na adopciu pre nespôsobilosť matky postarať sa o ne.

Vzhľadom na závažnosť a citlivosť problému adopcií, sa domnievame, že by bolo vhodné, aby situáciu prešetrila nezávislá a nestranná osoba. Obraciame sa preto na Vás, Komisár, so žiadosťou o prešetrenie nútených adopcií vo Veľkej Británii.

John Hemming, The House of Commons of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Monika Flašíková Beňová, Európsky parlament

Radoslav Procházka, Národná rada Slovenskej republiky

Marica Pirošíková, zástupkyňa SR pred Európskym súdom pre ľudské práva

a

Lucia Nicholsonová, Národná rada Slovenskej republiky

http://www.stridavka.cz/dalsi-dopis-ministrovi-prace-a-socialnich-veci.php:

Dopis zmocněnkyni vlády pro lidská práva ke Dni otců

Vážená zmocněnkyně vlády pro lidská práva a vrchní ředitelko Sekce pro lidská práva, u příležitosti oslav Dne otců se připojujeme k dopisu Ing. Petra Cihláře a žádáme Vás nejen o odpovědi na uvedené otázky, ale hlavně o skutečnou pomoc a zastavení diskriminace mužů a otců v naší vlasti.

Paní Šimůnková, co uděláte proti tomu, aby čeští otcové nebyli v tak obrovské míře křivě obviňováni a diskriminováni při sporech o děti? Co uděláte pro potrestání bohužel významné menšiny žen, která se snaží vyčlenit otce z výchovy dětí, a udělat si z nich chodící peněženku? Uvědomujete si, že Polovina manželství se rozpadá a děti z nich jsou svěřeny v 90% matkám? Tyto matky žádnými kurzy nenaučíte dát dětem to, co jim může dát jen jejich otec. Uvědomme si to a važme si mužů, kteří za právo také vychovávat svoje děti bojují. Pomozme jim!

http://petrcihlar.blog.idnes.cz/c/275591/Zmocnenkyne-Simunkova-Den-otcu-neslavi.html

Předseda Městského soudu v Praze pan Sváček otevřeně mluví o zaběhnuté praxi zneužívání křivého obviňování otců při rozvodových sporech. Problému si všímají novináři Janek a Klíma v pořadu Soukromá dramata. Viděla jste ho? Podívejte se na něj v pracovní době. Je to Vaše práce. Dozvíte se o případu pana Jedličky z Brna. Přímo sociálním odborem byli s partnerkou křivě obviněni z týrání dcery, o kterou následně přišel. Vše dobře dopadlo až díky médiím, bohužel dodnes se panu Jedličkovi nikdo ani neomluvil. Považujete to za standardní? Vydáte také prohlášení, kde vyzvete k omluvě otcům a na problém upozorníte? Odhaduji, že takových případů jsou ročně stovky. Tyran a domácí násilník má být potrestán, ať je to muž nebo žena. Ale přehlížení tohoto jednání a netrestání oznamovatelů, pokud se jednoznačně prokáže, že jsou obvinění smyšlená, vede ještě k dalšímu nárůstu a zneužívání tohoto jednání a zatěžování aparátu, který se tímto musí za peníze poplatníků zabývat.

Legislativní rada vlády České republiky
Nábřeží Edvarda Beneše 4,
Praha 1, 118 01

Prohlášení k projednávání návrhu na nové znění § 116 občanského soudního řádu

Vážení členové legislativní rady,

naše občanské sdružení je nejstarší odborně vedenou organizací otců v naší zemi a přes 20 let upozorňuje na nešvary ve společnosti a nabízí kvalitní řešení.

Máme mnoho konkrétních a opakovaných negativních zkušeností s naprostou libovůlí soudkyň a soudců, která dalece překračuje zákony České republiky, občanský soudní řád a v žádném případě ji nelze vykládat a schovávat za právní názor justičního funkcionáře a za nezávislost soudu.

Sdělujeme Vám proto náš nesouhlas se záměrem na další faktické potlačení a omezení veřejnosti při soudních jednáních! To by byl jistý dopad návrhu Ministerstva spravedlnosti na nové znění § 116 občanského soudního řádu, který budete projednávat na vašem zasedání dne 5. dubna 2012.

Mezi nejlepší zájmy dítěte patří respektování Ústavy, Listiny základních práv a svobod a zásad spravedlivého procesu. Pro skutečné blaho dítěte je nutné uplatňovat ústavně zaručené nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné základní právo jeho rodičů na spravedlivý veřejný proces, zcela nezávislý na vrchnostenské libovůli.

Přítomnost veřejnosti částečně zabraňuje největším justičním zločinům! Minimálně je však dokumentuje pro opravná řízení. I tak je však alarmující vysoký počet logických proher České republiky proti žalobám občanů, kteří jsou úspěšní před ESLP ve Štrasburku. To je však jen příslovečná špička ledovce všech pochybení justice ČR. Hanebný je i následný postup státu proti úspěšným stěžovatelům.

Přikláníme se rovněž ke všem argumentům a odůvodněním občanského sdružení Spravedlnost dětem. Žádáme vás, abyste i naše stanovisko reprezentující nemalou část občanské veřejnosti vzali v úvahu při vašem dalším rozhodování.

Děkujeme a s pozdravem

Ing. Valentin Papazian

předseda a sociální pracovník

Ing. Aleš Mičulka

místopředseda

V Praze 3.4.2012

Unie otců -otcové za práva dětí V Praze 20.3.2012

Třeboňská 592/7

140 00 Praha 4

Prezident republiky Václav Klaus

Prohlášení a protesty, včetně protestu proti vykonstruovaným procesům v ČR

Žádosti, včetně žádosti o milost a okamžité propuštění nevinných obětí justiční zvůle, vězněných po vykonstruovaných procesech.

Vážený pane prezidente!

Občanské sdružení Unie otců -otcové za práva dětí a Klub sympatizujících žen a matek dne 15.2.2012 vydalo prohlášení, kterým se připojilo k demonstraci občanů 20.2.2012 před Ministerstvem spravedlnosti:

Podporujeme ochranu rodiny, občanských práv, občanské společnosti.
Protestujeme proti masovému obelhávání lidí a miliardovým zpronevěrám ze strany státu.
Miliardy určené na činnost justice ve skutečnosti nepomáhají lidem zabezpečit jejich základní práva v klidu žít a pracovat a vychovávat své děti. V současné praxi ničí rodiny, manželství, vztahy mezi dětmi a rodiči, trýzní občany EU. Tím vrhají celou společnost do chaosu.
Protestujeme proti organizovanému zločinu v justici, na který poukazoval mj. pan Alois Hlásenský ze Slavkova i zpráva BIS. Řešení nespatřujeme v uvalení vazby ani na pana Aloise Hlásenského ani na členy BIS ani na členy občanských sdružení!
Jako občanské sdružení jsme okamžitě podali záruku na váženého pana Aloise Hlásenského, požadovali jeho propuštění z vazby. Žádali jsme bezvýsledně o aktivní účast při projednávání věci u soudu.

Protestujeme proti hyenismu, loupežnictví a pirátství, kterému justice ČR neodporuje, napomáhá a podporuje i tím, že výživné nebohým občanům EU nestanovuje podle skutečných příjmů a výdajů. Tím vytváří uměle zločince, aby skutečné zločince chránila.
Protestujeme proti vykonstruovaným procesům, kdy jsou občanům stanovovány dávky větší než mohou vůbec splatit a následně je jim exekutory zabavován majetek (zločinné spolčení), a po té jsou zavíráni do vězení jako v 50. letech na převýchovu do nápravně výchovných ústavů (NVÚ).
Žádáme zrušení takovýchto „koncentračních táborů, táborů nucených prací (TNP), pomocných technických praporů (PTP)“. Miliardy určené na vězeňství a justici takto přirozeně a pochopitelně nenapravují a nevychovávají. Nápravu a převýchovu přirozeně a pochopitelně potřebuje justice ČR. Na porušování lidských práv opakovaně poukazují rozsudky ESLP (Evropského soudu pro lidská práva) ve Štrasburku.

Žádáme o milost a okamžité propuštění nevinných obětí justiční zvůle, vězněných po těchto vykonstruovaných procesech.

MPSV se zřejmě účastní jako návodce, kdy soudy zásobuje umělými údaji o množství volných pracovních příležitostí a výdělcích na těchto pracovních pozicích. Na jedno takové místo se ve skutečnosti hlásí třeba 100 žadatelů. Nejedná se tedy v žádném případě o pracovní místo, které by bylo zaměstnavatelem nebo úředníkem ÚP uchazeči nabízeno a on ho svévolně odmítal! Žádáme odborné pedagogické pracovníky, aby se urychleně pokusili toto účinně našim soudcům vysvětlit.

Žádáme rovněž o spravedlnost ve věci maminky Bc. Mirky Prodělalové. Jako mnozí další vyhrála proti ČR svůj spor ve Štrasburku a odměnou je jí také jen další ignorance, vzteklost a hulvátství ze strany soudů ČR i SPOD.
Odsuzujeme současnou prostituci a kolaboraci mnohých soudních znalců, kteří za úplatu vystavují pochybné znalecké posudky.

Odsuzujeme současnou skandální praxi SPOD, která mnohdy nevede k zachování rodinných vazeb, nehledá nejlepší řešení pro dítě i pro oba rodiče, nerespektuje tak zákony a dopouští se zřejmě trestné činnosti, která ovšem následně nemůže být náležitě vyšetřena a potrestána, neboť zde zřejmě dochází ke zločinnému spolčení s justicí ČR.

Stále žádáme o spravedlivý přístup k vlastním dětem, o právo našich dětí na dětství s oběma rodiči, o právo vychovávat vlastní děti!

Žádáme o skutečnou reformu justice ČR, kterou dlouhodobě navrhuje naše občanské sdružení i Občané za svá práva a další.

Požadujeme svobodné volby soudců a obnovení soudních porot jako jedinou záruku změny proti současnému stavu české justice, která již veřejně porušuje práva občanů ČR.

Domníváme se, že zde už nedochází k jednotlivým pochybením, ale jedná se přímo o hnutí, které prokazatelně směřuje k diskriminaci, vykořisťování a potlačení práv a svobod člověka, a svými usneseními a rozsudky jménem republiky hlásá zášť vůči skupině osob (vůči otcům), páchá takový čin účinným způsobem, jako člen organizované skupiny a působí tím skutečné ohrožení státu.

Ing. Valentin Papazian

předseda Unie otců -otcové za práva dětí

www.unie-otcu.cz

P.S.

Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka § 260

(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Antidiskriminační zákon § 2

(1) Pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon.

(2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

(3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.

(4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.

(5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

Úřadu vlády České republiky, Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu práce a sociálních věcí bude doručen text tohoto znění:

Zasílám vám jako ústřednímu orgánu státní správy elektronickou formou následující stížnost, publikovanou též na www.stridavka.cz:

Stěžuji si na nečinnost ústředních orgánů státní správy České republiky, zejména pak Úřadu vlády České republiky, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, které dlouhodobě tolerují diskriminaci a omezování rodičovské výchovy v opatrovnických řízeních.

V České republice jsou i v roce 2011 ve více než 95 % případů děti po rozvodu stále svěřovány do péče pouze jednoho rodiče (v naprosté většině případů matky). Střídavá výchova, která zajišťuje dětem péči obou rodičů, je využívaná minimálně.

Následkem toho je, že 95 % dětí z rozvedených manželství přichází o výchovu jednoho z rodičů, v naprosté většině případů otce. A tito rodiče přicházejí o své děti, se kterými se mohou jen občas navštěvovat. Přestože by je rádi vychovávali.

Žádám proto, aby v souladu s požadavky deklarovanými Mezinárodní rodičovskou aliancí (International Parents Alliance) příslušné orgány přijaly tato opatření proti diskriminaci rozvedených rodičů a jejich dětí:

1. Bude zrušen model svěřování dětí do výhradní výchovy jednoho z rodičů a OBA odpovědní biologičtí rodiče budou právně uznáni jako rovnocenní pečující rodiče.

2. Každému z rodičů bude přiřčeno stejné zákonné rodičovské právo sdílet významný, téměř rovnocenný podíl času rodičovské péče, vystřídaný vždy odloučením.

3. Odepření kontaktu s dítětem jedním z rodičů bude považováno za trestný čin únosu.

4. Obvinění z násilí a zneužívání bude řešeno výhradně trestněprávní cestou, v řádném procesu a s tvrdými sankcemi za křivá obvinění. Zároveň bude soudem chráněno zachování vztahů mezi rodičem a dítětem.

Žádám o písemné vyrozumění o výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě na mou poštovní adresu.

Jméno a příjmení:

Přidejte se také k této stížnosti zde

"Čeští soudci jsou nezávislí - na mezinárodních úmluvách o právech dítěte, na republikových zákonech, na morálce, logice a prokazatelných skutečnostech." 

Mgr. Daniel Nebeský, bývalý předseda Unie otců

PROHLÁŠENÍ UNIE OTCŮ U PŘÍLEŽITOSTI DNE LIDSKÝCH PRÁV:

S politováním musíme konstatovat, že jako otcové přes naše letité podněty, návrhy, stížností i odvolání jsme stále u nás svědky porušování lidských práv, porušování zákonů ČR i mezinárodních úmluv, nerespektování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ani nálezů Ústavního soudu.