Unie otců se zabývá rozvodovými a porozvodovými problémy spojenými s nezletilými dětmi. Jsme registrovaným občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. v platném znění.
Unie otců byla zaregistrována v bývalém Československu v roce 1988. Zcela z ilegality však reprezentanti otců vystoupili až po listopadu 1989. Unie otců - otcové za práva dětí, se sídlem v Praze, je nejstarší odborně vedenou organizací otců.
Činnost UO upravuje organizační řád a programové prohlášení. Stručně lze říci, že podstatou a cílem je úsilí o optimální fungování rodiny a plnohodnotná výchova dětí, a tím i příštích generací. Moderní odborná literatura nám ukazuje, k jakým ztrátám a škodám u mládeže dochází, nepodílí-li se na výchově otec a to bez ohledu na společenské zřízení. Že u nás v posledních několika desetiletích ke škodám došlo, je obecně známou skutečností. Unie otců chce přispět k jejich nápravě.
Chceme, aby si společnost a její instituce více cenila rodičů, kteří vychovávají své děti v dobré lidi a občany, což se však nemusí překrývat se společenským úspěchem a prestiží. Žádáme morální i právní odpovědnost soudů. Není možné, aby si soudkyně vykládaly svou nezávislost jako nezávislost na mezinárodních úmluvách, zákonech, prokazatelných skutečnostech, poznatcích vědy a mravních principech, jakož i na přirozených právech člověka a jiných obecně lidských hodnotách.
Podílíme se na zavádění moderních metod, které pomáhají zmírnit negativní dopad krizí v partnerských či manželských vztazích. Naše činnost vychází z Listiny základních lidských práv a svobod a z Mezinárodní úmluvy o právech dítěte a z obecných humanistických principů. Počet poškozených (děti, otcové, jejich rodiče, jejich babičky a dědečkové), přesahuje 3 miliony osob a ročně roste o dalších 30 tisíc polosirotků. Snažíme se napravovat skutečnost, že právní praxe soudů je opožděna téměř o 30 let za odbornými poznatky v otázkách rodiny.
Členem našeho občanského sdružení se může stát každý, kdo chce dodržovat organizační řád a jednat v duchu programového prohlášení v něm obsaženého. Členství vzniká přihlášením a rozhovorem s členem předsednictva a zaplacením členského příspěvku.
Významným poradním hlasem jsou pro nás ženy a matky sdružené v Klubu sympatizujících žen a matek.
Jak konkrétně můžeme otcům pomoci: Tím, že se otcové, kterým státní moc odtrhává děti schází, zjišťují, že v podobné situaci se neocitli sami, že proces masového odtrhávání probíhá podle stejné šablony a se stejným výsledkem i u ostatních. Společně si mohou předávat zkušenosti z boje o vlastní děti a zkušenosti s konkrétními soudkyněmi, pracovnicemi OPD, znalci a advokáty. Jako veřejnost se vzájemně účastníme soudních jednání, což je pro otce obrovskou podporou a nutí justici zachovávat alespoň určitou elementární úroveň jednání.
Můžeme být též přítomni při předávání dětí mezi rodiči, abychom tak mohli o onom aktu učinit případné svědectví. Odtržením dětí od otce a jejich přisouzením matce totiž odcizování dětí s otců nekončí. Mužům, kterým bylo státem odňato právo otce a vnucena úloha strýčka na sudý víkend, je matkou pod různými záminkami (nemoc dětí, neochota dětí, není slyšet zvonek, atp.), bráněno ve styku s dětmi. Není však znám případ, že by za takovou činnost byla matka účinně sankciována. Někteří z nás též u soudních jednání otce zastupují.
Motto: "Cti svého otce i svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, ať žiješ dlouho a dobře se ti vede na zemi."